Co klientům přináší hybridní mix a mastering


Rok praxe s APB-16, a proč je dnes součástí mého řetězce i RND Master Bus Transformer


Po přečtení některých komentářů pod mojí první recenzi APB-16 jsem měl chvílemi pocit, že jsem možná udělal drahou chybu. O rok později mám v racku tři APB a vedle nich i Master Bus Transformer od Rupert Neve Designs. Takže je čas říct bez romantiky, co z toho bylo čisté zamilování, co porodní bolesti a co v reálné práci obstálo.

V kostce
• analogový charakter, ale s komfortem vyvolání všech parametrů ve vteřině, automatizace a uvnitř programu na zpracování audia.
• méně kabeláže a starostí s vyvoláním nastavení než u klasického analogového vybavení
• větší šance budovat vlastní zvukový rukopis místo zaměnitelného výsledku
• APB + MBT, hybridní workflow doplněné o analogovou barvu a pevnost na výstupu

Proč to celé vůbec řešit

Napřed ale malé zamyšlení. Co je jedna z nejtěžších věcí práce na volné noze, pokud se věnujete mixu a masteringu? Z mého pohledu získávání a udržení klientů.

Hudba je všudypřítomná, zároveň je ale její hodnota hodně proměnlivá. Máte hudební banky, generativní AI, ale taky si můžete profesionálně smíchat věc na AirPodech na svém laptopu. V takové konkurenci musíte hledat něco, čím se odlišíte. Před rokem jsem se proto vydal do vod hybridního přístupu k mixu a masteringu. Mělo to smysl?

Dnes už můžu říct, že ano. A hlavně umím lépe pojmenovat, proč to není důležité jen pro mě jako zvukaře, ale i pro klienta, který chce, aby jeho hudba měla charakter, energii a vlastní tvář.


Co je hybridní zpracování zvuku

Je to jednoduché. Pokud děláte všechno jen uvnitř svého DAW, pak pracujete in the box, zkráceně ITB. V momentě, kdy pošlete signál ven z DAW přes převodník do analogového zpracování a vrátíte ho zpět, jedete hybridně.

Jednoznačná výhoda ITB přístupu je 100% vyvolání parametrů a přenositelnost. Otevřete projekt, uděláte změnu, zavřete projekt. To je velmi pohodlné a v mnoha situacích naprosto dostačující.


Proč mi ale čisté ITB přestalo stačit

Jsou to tři základní důvody, proč mi čisté ITB dlouhodobě nestačilo.

  1. Můžete pracovat všude. To je nevýhoda? Jo. Pokud máte problém s time managementem, může se snadno stát, že budete pořád pracovat a pracovat. A svět bude jedno velké studio. Člověk se snadno stane otrokem své vlastní vášně, a to už není romantika, ale cesta k vyhoření.
  2. Pokud nemáte alespoň základní kontrolér, budete jakékoliv parametry včetně automatizací kreslit myší nebo prsty na touchpadu. Osobně pracuji s kontroléry už přes 20 let. Pár projektů jsem byl nucený absolvovat jen s myškou. Nebyla to radostná práce.
  3. A pak je tu charakter. U čistě softwarového workflow je mnohem těžší budovat vlastní zvukový rukopis, protože stejný plugin si stáhne deset tisíc lidí a všichni začínají ze stejného místa.


Co mi hybridní přístup přinesl v praxi

Výhodou hybridního přístupu je oproti tomu možnost budovat a vyvíjet svoji jednoznačnou zvukovou identitu, protože každé zařízení se bude vždy trochu lišit.

To je mimochodem i důvod, proč u mě hybridní přístup neskončil u APB. Pořád mě totiž nenechával úplně spát i analogový summing. Když jsem si to rozebral, došel jsem k tomu, že mě nepřitahuje samotná myšlenka sumace jako takové, ale charakter sumačního zesilovače. A právě proto je dnes součástí mého řetězce i MBT od Rupert Neve Designs.

  1. Nemusím měnit workflow. Pracuji pořád tak, jak jsem byl zvyklý. V DAW se APB pluginy chovají jako běžné pluginy, ale samotné zpracování probíhá v hardwaru. Software mi dává komfort ovládání, recallu a automatizace, zatímco processing se děje v analogové části systému.
  2. Prostorová a logistická úspornost. APB zabírá jedno místo v racku a proti klasickému outboardu odpadá velká část kabeláže, patchování a recall starostí. Pořád je to hardware, takže nějaké technické podmínky tam jsou, ale workflow je výrazně jednodušší.
  3. Růst systému. Pro APB dál vycházejí nové pluginy, které rozšiřují způsoby, jak zařízení používat. Není to tedy mrtvá krabice, ale systém, který se dál vyvíjí.
  4. Zvuk. Jo, hraje to. A hraje to tak, že se to líbí mně, klientům i posluchačům. Harmonicky to obohacuje zvuk, ale hlavně, charakter se tvoří analogově. Nechci zabíhat do technických detailů, takže čistě sluchově a pocitově, saturace a komprese mi připadá přirozená, čistá a úderná.
  5. MBT pro mě není náhrada APB, ale doplnění. Zatímco APB mi umožňuje pracovat hybridně uvnitř známého workflow, MBT je kus analogového řetězce, který umí na master busu dodat barvu, váhu a pevný tvar. Právě to jsou věci, které klient ve výsledku slyší mnohem víc než seznam použité techniky.
  6. Odlišení. V našich končinách to pořád není úplně běžný kus výbavy a nástroje jako BOB, Tape nebo Moo Mixer mi pomáhají dostat do mixu živost a barvu, kterou bych jinde získával hůř, déle nebo vůbec.
  7. Spolehlivost. Začátek nebyl úplně bezbolestný, ale jakmile jsem vyřešil správné zapojení a port, od té doby systém drží a můžu se na něj spolehnout.


Co je fér přiznat

Výčet výhod může působit dokonale, ale bylo by fér přiznat, co mě buď přímo vadí nebo mrzí, že není jinak.

Latence a realtime provoz. Každý APB plugin pošle signál ven, hardware ho zpracuje a vrátí ho zpět. V klasickém analogovém světě byste dva procesory jednoduše propojili mezi sebou. Tady se u každého dalšího processingu přidává další cesta tam a zpět. Zároveň to není offline svět, takže zpracování samotné se děje v reálném čase. Není to pro mě překážka, ale je to vlastnost systému, se kterou musíte počítat.

Thunderbolt. Po několika rozhovorech s technickou podporou McDSP jsem občas narážel na situaci, kdy APB při drobné zátěži Macu hodil prskanec způsobený krátkodobým dropem. Tenhle problém jsem řešil skoro tři čtvrtě roku a nakonec pomohla kombinace selské logiky a správného zapojení. Stačilo přepojit APB do prvního thunderbolt portu na Macu. Ano, tohle mě hodně štvalo. Ale od chvíle, kdy jsem to vyřešil, mi vše běží jak na drátkách.


Co to znamená pro klienta

Pro klienta to celé neznamená jen to, že mám v racku další drahou krabici. Znamená to, že můžu spojit pohodlí moderního pluginového workflow s charakterem analogového processingu. A dnes už to u mě nestojí jen na APB. Součástí toho přístupu je i MBT od Rupert Neve Designs, tedy další konkrétní nástroj, kterým můžu pracovat s barvou, pevností a energií výsledku.

V praxi to pro mě znamená méně kompromisů. Pro vás jako interpreta, producenta nebo kapelu to znamená větší šanci, že výsledný mix nebude jen technicky v pořádku, ale že bude mít i vlastní energii, barvu a rukopis.

Nejde mi o to mít exotické vybavení pro ohromení klienta, ale o to mít nástroje, které mi pomáhají dostat do mixu živost, údernost a charakter, a zároveň si zachovat workflow, ve kterém můžu pracovat rychle, přesně a opakovatelně.


Takže, vyplatilo se to?

APB u mě obstálo. Navzdory negativům jsem ho neposlal dál. Naopak, rozbil jsem prasátko a koupil si ještě dva procesory. 50 hybridních kanálů už mi v mých projektech dává nekompromisní možnosti.

Takže pokud hledáte mix nebo mastering, kde nejde jen o to věc „učesat“, ale opravdu jí pomoct najít vlastní podobu, hybridní přístup, dnes doplněný i o MBT od RND, je důležitá součást toho, co nabízím.

Zdraví Zazy.

A nezapomeňte, že záleží na každém decibelu.

Máte nahrávku, které chcete dát charakter, energii a pevný tvar? Ozvěte se mi na info@zazy.cz